Jak vypěstovat moruši?
Původem toto ovoce pochází z Číny, Íráku, Afghánistánu nebo východní Ameriky. Nejvíce známe je ale především z oblastí Číny, kde se pěstoval jako potrava pro bource, z jehož kukel se pak získávalo hedvábí. Je zde znám již od 12. století.
Kromě svých sladkých plodů se morušovníky stávají stále více oblíbené pro možnost jejich tvarování dle estetické potřeby. Za léta obliby v zahraničí se na ně upřel zrak také českých obyvatelů, kteří jej podobně jako Číňané pěstovali pro bource, ale také pro plody obsahující velké množství vitamínů a železa.
Můžeme vybírat ze tří základních druhů: bílý, červený a černý. Z těchto bylo vyšlechtěno velké množství odrůd, které se liší například tvarem listů, barvou, velikostí či chutí plodů. U nás je nejrozšířenější černý morušovník dorůstající velkých rozměrů. Má tmavé plody, které jsou chuťově ze všech druhů nejvýraznější. Morušovník bílý morus alba pendula dorůstá do ještě větších rozměrů a má bílé, žluté až skoro červené plody.
Pokud chceme pěstovat vlastní morušovník, musíme si ujasnit, co potřebuje. Jedná se o teplomilný strom, který nemá rád zcela otevřená stanoviště a severní vítr. Takže pokud můžeme, umístíme jej spíše do údolí. Uvědomit si také musíme, že strom hluboce koření a je velmi košatý a vysoký. Takže jej sadíme dál od cest nebo teras a rozhodně ne pod žádný přístřešek.
Stromy sadíme na podzim nebo na jaře do hlinitopísčité půdy, a to tak, že vyhloubíme jámu, jejíž okraje se rýčem rozruší, aby se kořenům lépe prorůstalo. Tuto jámu vysteleme kompostem a zeminou, řádně zalijeme a posadíme malý stromek, který koupíme v zahradnictví. Přihrneme, přišlápneme, zalijeme a přikryjeme vrstvou zeminy, kterou nepřišlapujeme – musí být dostatečně kyprá, aby vláha z půdy příliš rychle neunikala.
Mladý stromek by měl být podepřen kůlem a je třeba jej z počátku pravidelně zalévat, aby pořádně zakořenil. Vyhýbáme se ale přemokření – moruše snese spíše sucho než příliš vody. Později již není třeba strom zalévat vůbec, dobře se vypořádá i v extrémním suchém období.
Jak vypěstovat moruši?
Původem toto ovoce pochází z Číny, Íráku, Afghánistánu nebo východní Ameriky. Nejvíce známe je ale především z oblastí Číny, kde se pěstoval jako potrava pro bource, z jehož kukel se pak získávalo hedvábí. Je zde znám již od 12. století.
Kromě svých sladkých plodů se morušovníky stávají stále více oblíbené pro možnost jejich tvarování dle estetické potřeby. Za léta obliby v zahraničí se na ně upřel zrak také českých obyvatelů, kteří jej podobně jako Číňané pěstovali pro bource, ale také pro plody obsahující velké množství vitamínů a železa.
Můžeme vybírat ze tří základních druhů: bílý, červený a černý. Z těchto bylo vyšlechtěno velké množství odrůd, které se liší například tvarem listů, barvou, velikostí či chutí plodů. U nás je nejrozšířenější černý morušovník dorůstající velkých rozměrů. Má tmavé plody, které jsou chuťově ze všech druhů nejvýraznější. Morušovník bílý morus alba pendula dorůstá do ještě větších rozměrů a má bílé, žluté až skoro červené plody.
Pokud chceme pěstovat vlastní morušovník, musíme si ujasnit, co potřebuje. Jedná se o teplomilný strom, který nemá rád zcela otevřená stanoviště a severní vítr. Takže pokud můžeme, umístíme jej spíše do údolí. Uvědomit si také musíme, že strom hluboce koření a je velmi košatý a vysoký. Takže jej sadíme dál od cest nebo teras a rozhodně ne pod žádný přístřešek.
Stromy sadíme na podzim nebo na jaře do hlinitopísčité půdy, a to tak, že vyhloubíme jámu, jejíž okraje se rýčem rozruší, aby se kořenům lépe prorůstalo. Tuto jámu vysteleme kompostem a zeminou, řádně zalijeme a posadíme malý stromek, který koupíme v zahradnictví. Přihrneme, přišlápneme, zalijeme a přikryjeme vrstvou zeminy, kterou nepřišlapujeme – musí být dostatečně kyprá, aby vláha z půdy příliš rychle neunikala.
Mladý stromek by měl být podepřen kůlem a je třeba jej z počátku pravidelně zalévat, aby pořádně zakořenil. Vyhýbáme se ale přemokření – moruše snese spíše sucho než příliš vody. Později již není třeba strom zalévat vůbec, dobře se vypořádá i v extrémním suchém období.
Archivy
- Říjen 2026
- Září 2026
- Srpen 2026
- Červen 2026
- Květen 2026
- Říjen 2025
- Květen 2025
- Březen 2025
- Únor 2025
- Listopad 2024
- Říjen 2024
- Srpen 2024
- Únor 2024
- Prosinec 2023
- Listopad 2023
- Říjen 2023
- Září 2023
- Srpen 2023
- Červen 2023
- Březen 2023
- Leden 2023
- Listopad 2022
- Srpen 2022
- Prosinec 2021
- Listopad 2021
- Srpen 2021
- Květen 2021
- Březen 2021
- Září 2020
- Srpen 2020
- Červen 2020
- Březen 2020
- Únor 2020
- Leden 2020
- Listopad 2019
- Říjen 2019
- Září 2019
- Červen 2019
- Srpen 2018
- Leden 2018
- Září 2017
- Srpen 2017
- Leden 2017
- Září 2016
Calendar
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | |||
| 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
Rubriky
- Žádné rubriky