Osolíte si vodu?
Ti, kdo nemají peníze na to, aby se o dovolených jezdili podívat někam k moři, případně ti, kteří sice k moři jezdí, ale pobyt tam jim není dostatečně dlouhý, si nejednou vyrábějí svým způsobem kousek moře aspoň u sebe doma. Jistě, je to jenom chabá náhražka, ale proti gustu žádný dyšputát, jak se říká. Zejména když tím nedělají dobře jenom sobě, ale i vodě ve svém bazénu.
Je u nás tedy nemálo těch, kdo mají svůj vlastní bazén s vodou, jakou u nás v přírodě nepotkáme. S vodou slanou.
Je samozřejmé, že si dotyční onu vodu od moře nevozí. Protože zdaleka ne každý u nás vlastní nějaký cisternový vůz a po lahvích by dost originální slané vody jen tak neodvozili. Tito si jednoduše přidávají sůl do své bazénové vody sami.
Činí tak možná i proto, aby si připomněli moře, především ale proto, že se jedná o fungující metodu, jak bazénovou vodu ošetřovat. Protože pořídí-li si člověk ke svému bazénu i takzvanou solničku alias salinizační jednotku, mají rázem zařízení, v němž probíhá elektrolýza slané bazénové vody a tím vzniká to, co na mikroorganismy zabírá více než spolehlivě, tedy chlór.
Bazénová sůl se tak jednoduše na jaře na počátku koupací sezóny aplikuje do čerstvě napuštěného bazénu a pak se přidá v průběhu léta v množství úměrném množství dopouštěné vody a ztrátám ve filtraci, a to v množství asi pět gramů na litr.
Je-li tu třeba na něco důsledně dbát, je to to, aby šlo o sůl naprosto čistou, bez nečistot či nějakých přidaných látek, jež by mohly ovlivnit kvalitu celého procesu udržování vody v bezvadném stavu. Protože i docela obyčejná potravinářská sůl s jódem může při elektrolýze zbarvit vodu do hněda. A v takové vodě by přece jenom nebylo koupání to pravé.
A proto, chcete-li, kupte si tu pravou sůl pro tyto účely. A koupejte se doma jako v moři. Byť pochopitelně jen ve velice maličkém moři.
Osolíte si vodu?
Ti, kdo nemají peníze na to, aby se o dovolených jezdili podívat někam k moři, případně ti, kteří sice k moři jezdí, ale pobyt tam jim není dostatečně dlouhý, si nejednou vyrábějí svým způsobem kousek moře aspoň u sebe doma. Jistě, je to jenom chabá náhražka, ale proti gustu žádný dyšputát, jak se říká. Zejména když tím nedělají dobře jenom sobě, ale i vodě ve svém bazénu.
Je u nás tedy nemálo těch, kdo mají svůj vlastní bazén s vodou, jakou u nás v přírodě nepotkáme. S vodou slanou.
Je samozřejmé, že si dotyční onu vodu od moře nevozí. Protože zdaleka ne každý u nás vlastní nějaký cisternový vůz a po lahvích by dost originální slané vody jen tak neodvozili. Tito si jednoduše přidávají sůl do své bazénové vody sami.
Činí tak možná i proto, aby si připomněli moře, především ale proto, že se jedná o fungující metodu, jak bazénovou vodu ošetřovat. Protože pořídí-li si člověk ke svému bazénu i takzvanou solničku alias salinizační jednotku, mají rázem zařízení, v němž probíhá elektrolýza slané bazénové vody a tím vzniká to, co na mikroorganismy zabírá více než spolehlivě, tedy chlór.
Bazénová sůl se tak jednoduše na jaře na počátku koupací sezóny aplikuje do čerstvě napuštěného bazénu a pak se přidá v průběhu léta v množství úměrném množství dopouštěné vody a ztrátám ve filtraci, a to v množství asi pět gramů na litr.
Je-li tu třeba na něco důsledně dbát, je to to, aby šlo o sůl naprosto čistou, bez nečistot či nějakých přidaných látek, jež by mohly ovlivnit kvalitu celého procesu udržování vody v bezvadném stavu. Protože i docela obyčejná potravinářská sůl s jódem může při elektrolýze zbarvit vodu do hněda. A v takové vodě by přece jenom nebylo koupání to pravé.
A proto, chcete-li, kupte si tu pravou sůl pro tyto účely. A koupejte se doma jako v moři. Byť pochopitelně jen ve velice maličkém moři.