Dobrovolník nebo podvodník?

Také potkáváte na ulici osoby s kasičkou, které prodávají různé předměty? A také se pokaždé zarazíte s tím, jestli nemáte přejít do vedlejší ulice? Zvláště před Vánoci se jich vždy vyrojí bezpočet. Víte, proč přemýšlím o tom, jestli nemám zmizet? Nejsem si jistá, jestli na mě někdo nešije nějakou boudu.

Jak tedy poznat, že se nejedná o podvodníka, ale dobrovolníka, který tu zadarmo mrzne?
1.      Úplně nejdřív se podívejte, jestli je jeho kasička zapečetěná a očíslovaná. Na pečeti musí být razítko příslušného úřadu, který sbírku povolil. Což znamená – krajský úřad nebo magistrát.
2.      Jestli máte pochybnost, vyžádejte si doklady. Každý pracovník charity dostává průkazku, kterou může prokázat svou totožnost. Je tam uvedeno, že je sbírka povolená příslušným úřadem.
3.      Také má dobrovolník u sebe plnou moc od pořadatele sbírky.
4.      Musí být ochoten zodpovědět všechny Vaše otázky, které se týkají sbírky.
5.      Měl by mít u sebe letáček, kde je uvedena internetová adresa a telefonní kontakt.

Za podvod do vězení

Vše je tedy v pořádku, protože pracovníka charity máme proklepnutého. Můžeme se ukázat jako dobří lidé a sáhnout do peněženky. Pak přijdeme domů a něco nám stále vrtá v hlavě. Co když to byl opravdu podvodník.
Stačí si otevřít stránky Ministerstva vnitra, kde jsou všechny probíhající sbírky zaznamenané.Zjistili jste, že ta charitativní akce před měsícem skončila? Můžete udělat dvě věci.

A.   Buď to hodit za hlavu s tím, že určitě nebudete poslední, kdo se nachytal. Třeba si toho všimne ještě někdo jiný.
B.     Ohlásit podvod na krajském úřadě nebo rovnou na policii. Za nelegální sbírku může dostat podvodník pokutu až půl miliónu korun. Jestliže ten výtečník vybral více než pět tisíc, jeho vyhlídky do budoucna nejsou právě optimistické. Za trestný čin podvodu ho čeká soud a pravděpodobně vězení.