Oblékněte lidi do reklamy
Pokud má reklama na publikum zapůsobit, a to v co nejmasovějším měřítku, je naprosto logické, že musí tato nejprve zaujmout. A efektivní oslovení co nejširšího okruhu publika bývá nejednou problémem. Vždyť všichni dobře víme, jak se veřejnost k reklamě vesměs staví. Logicky negativně. Protože nežijeme v dobách takzvaného minula, kdy byly podobné reklamy dostupné často jen ze vzácných západoevropských zdrojů a kdy jsme na ně pokukovali se závistí v duši. Dnes, když už všechno je a kdy se nám to snaží naopak kdekdo vnutit, už smýšlíme docela jinak.
Když tak vidíme otravnou, vlezlou, stupidní nebo jinak nelíbivou reklamu v televizi, jdeme vesměs na chvíli dělat něco jiného, jen abychom se jí vyhnuli, reklamy v tisku většinou maximálně přejedeme pohledem, stejně jako ty na internetu…
Jak jenom oslovit lidi, aby se tomu propagovanému nevyhýbali s otráveným výrazem, ne-li přímo odporem?
Řešením se mohou stát dejme tomu reklamní trička. A není si těžké domyslet, proč tomu tak je.
V první řadě jde v případě triček o ryze praktickou věc, které se může hodit. Protože se všichni musíme oblékat. A co na tom, když se oblečeme do reklamy někde, kde není vyžadován odlišný a jednoznačně daný styl oblékání? Takovým reklamním tričkem tak neopovrhne pomalu nikdo a rozšíření reklamy je tak zajištěno. A tato neunikne zájmu publika, protože kdo by odvracel zrak od svého přítele, známého nebo třeba i cizího nablízku se vyskytujícího člověka jenom proto, že je tento tak trochu ‚chodícím billboardem‘?
Dále pak taková reklama rovněž déle vydrží a účinkuje. To není jako to, co se za hříšné peníze objeví na pár vteřin na televizní obrazovce a zanedlouho už o tom zase nikdo nemá ani potuchy.
A v neposlední řadě často podpoří efekt takové reklamy na tričku i to, co se v ní skrývá. Nikoliv v reklamě, nýbrž v tričku samotném. Kdo z chlapů by se rád nepodíval třeba na úchvatné dívčí vnady, na nichž se nějaká ta reklama pyšně dme?
Oblékněte lidi do reklamy
Pokud má reklama na publikum zapůsobit, a to v co nejmasovějším měřítku, je naprosto logické, že musí tato nejprve zaujmout. A efektivní oslovení co nejširšího okruhu publika bývá nejednou problémem. Vždyť všichni dobře víme, jak se veřejnost k reklamě vesměs staví. Logicky negativně. Protože nežijeme v dobách takzvaného minula, kdy byly podobné reklamy dostupné často jen ze vzácných západoevropských zdrojů a kdy jsme na ně pokukovali se závistí v duši. Dnes, když už všechno je a kdy se nám to snaží naopak kdekdo vnutit, už smýšlíme docela jinak.
Když tak vidíme otravnou, vlezlou, stupidní nebo jinak nelíbivou reklamu v televizi, jdeme vesměs na chvíli dělat něco jiného, jen abychom se jí vyhnuli, reklamy v tisku většinou maximálně přejedeme pohledem, stejně jako ty na internetu…
Jak jenom oslovit lidi, aby se tomu propagovanému nevyhýbali s otráveným výrazem, ne-li přímo odporem?
Řešením se mohou stát dejme tomu reklamní trička. A není si těžké domyslet, proč tomu tak je.
V první řadě jde v případě triček o ryze praktickou věc, které se může hodit. Protože se všichni musíme oblékat. A co na tom, když se oblečeme do reklamy někde, kde není vyžadován odlišný a jednoznačně daný styl oblékání? Takovým reklamním tričkem tak neopovrhne pomalu nikdo a rozšíření reklamy je tak zajištěno. A tato neunikne zájmu publika, protože kdo by odvracel zrak od svého přítele, známého nebo třeba i cizího nablízku se vyskytujícího člověka jenom proto, že je tento tak trochu ‚chodícím billboardem‘?
Dále pak taková reklama rovněž déle vydrží a účinkuje. To není jako to, co se za hříšné peníze objeví na pár vteřin na televizní obrazovce a zanedlouho už o tom zase nikdo nemá ani potuchy.
A v neposlední řadě často podpoří efekt takové reklamy na tričku i to, co se v ní skrývá. Nikoliv v reklamě, nýbrž v tričku samotném. Kdo z chlapů by se rád nepodíval třeba na úchvatné dívčí vnady, na nichž se nějaká ta reklama pyšně dme?